Home » Posts tagged 'škvaření'
škvaření
Škvarkové šišky
- 370 g hladké mouky
- 1 lžička cukru 25 g droždí
- 100 ml teplého mléka
- 200 g umletých škvarků
- 2 žloutky
- 1 lžíce oleje
- špetka soli a pepře
- 1 vejce na pomazání
- trocha drceného kmínu
Mouku nasypeme do mísy, uděláme důlek, do něj přidáme cukr, droždí a zalijeme mlékem. Necháme vzejít kvásek. Dále přidáme škvarky, žloutky, olej, sůl, pepř, tvoříme těsto a tvoříme šišky. Dáme na plech s papírem, pomažeme a posypeme kmínem, v troubě při 180 °C 30 minut.
Škvaření sádla
Škvařené sádlo je druhý nejdůležitější produkt získaný při zabijačce. Často se pro svou vysokou kalorickou hodnotu a použití hodnotí více než maso. Je to výrobek, který se dá nejlehčeji a přitom nejdéle skladovat. Vzdor tomu výroba domácího škvařeného sádla, tak jako všechny výrobky určené k dlouhému uskladnění, vyžaduje pečlivý výběr suroviny, správné vyškvaření, uložení do nádob a uskladnění. Surovinou na škvaření sádla je tuková tkáň uložená v těle zvířat, v podkoží, kolem orgánů a přímo ve svalovině. Škvaření je způsob tepelného opracování tukové tkáně při teplotách nad 100 °C.
Syrové vepřové sádlo se dělí na:
- sádlo hřbetní s kůží nebo bez kůže
- sádlo pístní
- sádlo střevní (mikr)
- sádlo kruponové (škrabky)
- sádlo technické
Na sádlo se vyškvařuje hřbetní tuk, vnitřní tuk, seřízlý tuk z kruponů a různé tukové odřezky při zpracování masa. Za nejcennější část tukové tkáně se považuje hřbetní sádlo, z něhož se získá nejkvalitnější škvařené sádlo, a to asi 80 %. Škvařené sádlo ze hřbetního tuku je nejvhodnější pro dlouhé uskladnění. Z vnitřního tuku se získá největší množství škvařeného sádla, asi 90 %, ale toto sádlo se nehodí k dlouhodobému uskladňování jako sádlo ze hřbetního tuku. Střevní tuk a seškrabané sádlo z kůže mají nejmenší výtěžnost (70 – 75 %), přičemž se také nehodí k dlouhému uskladnění. K vyškvaření se nehodí lalok a podbřišek, protože obsahují mnoho masitých částí, popřípadě vnitřní žlázy.
(Pokračování textu…)